Tato webová stránka používá cookies

Za účelem zkvalitnění našich služeb používáme na této stránce soubory cookies. Pro více informací přejděte na Zásady použití Cookies.

Funkční Při návštěvě a používání Internetových stránek pouze pro informační účely, tj. pokud se nezaregistrujete nebo nám neudělíte souhlas, shromažďujeme pouze údaje, které Váš prohlížeč předává na náš server, což je nezbytné, abychom Vám mohli zobrazit Internetové stránky a zaručit Vám stabilitu a bezpečnost jejich užívání.
Analytické Tyto cookies slouží ke zlepšení fungování Internetových stránek. Umožňují nám rozpoznat a zjistit počet návštěvníků a sledovat, jak návštěvníci používají Internetové stránky. Pomáhají nám zlepšovat způsob, jakým Internetové stránky fungují, například tak, že umožňují uživatelům snadno najít to, co hledají. Tyto cookies většinou neshromažďují informace, které by dokázaly jednoznačně identifikovat Vaši osobu.
Marketingové Používají se ke sledování preferencí uživatele Internetových stránek za účelem cílení reklamy, tj. zobrazení marketingových a reklamních sdělení (i na stránkách třetích stran) v souladu s těmito preferencemi. Marketingové soubory cookies využívají nástrojů externích společností. Tyto marketingové cookies budou použity pouze na základě Vašeho souhlasu.
facebook Instagram

ZÁPAD SLUNCE NAD PRAHOU

15. 1. 2020

Zveme vás srdečně nejen plakátem, ale i básní Viktora Dyka na připravovanou inscenaci slavné hry ze zlatého fondu Vinohradského divadla. Premiéra 7. února 2020

ZÁPAD SLUNCE NAD PRAHOU

Poznáte na plakátu, kde jsme vyfotili Dona Quijota (Tomáše Pavelku) a Sancha Panzu (Ondřeje Brouska)?

Přemýšlíte proč?

Ve stejné době, kdy psal hru ZMOUDŘENÍ DONA QUIJOTA, napsal Viktor Dyk i báseň ZÁPAD SLUNCE NAD PRAHOU. Prosíme, přečtěte si ji a pokud také vyjádřila vaše pocity, přijďte se podívat na zápas ideálů se skutečností v Dykově dramatu.

ZÁPAD SLUNCE NAD PRAHOU
Viktor Dyk

Květnový večer vonný byl a vlahý,
pode mnou panorama Prahy.

V parku byl koncert. V úsměvy a květy
motivy zněly operety.

Samotný byl jsem. Baví samotáře
studovat kolemjdoucí tváře,

očí se ptáti, mizejících v chvatu,
po románu jich, po dramatu.

Samotný byl jsem. Ale jaká bída,
zrak všech mi jedno odpovídá.

Já uviděl jen pohled u všech lačný,
Shon bláznivý a poživačný.

Zrak, který jedno umí pouze vzpružit.
Oh! Míti! Vzíti! Užít! Užít!

Neznámá síla muže, ženy štvala
k propasti, jež se otvírala.

Rozkoše výkřik, podobný tak stenu.
Oh! Míti! Vzíti! A za každou cenu!

Přes těla mrtvých a přes živých stony
tisíce jdou a miliony.

V tom davu byla srdce s těžkou ranou,
každý den znovu otvíranou.

V tom davu mnohý kráčel s tupým hledem,
prokletým otráveným jedem.

V tom davu byly mladé, svěží líce.
Začátečnici. Začátečnice.

Po jejich boku viděl jíti hluše
večerní lidi, mdlé duše.

A všechny síla neznámá dál hnala
k propasti, jež se otvírala,

k propasti, kterou kryly květy,
bzučící motiv z operety.

K apelu volal dav ten roztroušený
hlas povinnosti neslyšený.

V prach nohama všech pošlapána klesla
veliká, příliš přísná hesla.

Za davem zřel jsem. Viděl jsem, jak mizí
mně blízký tolik a tak cizí.

Zamlklý byl jsem. Pot mi pokryl čelo.
A cosi z nížiny té znělo.

Cos jako cinkot Jidášova měšce
a slunce zapadlo těžce.

A měl jsem sen, že moji rodnou zemi,
zrazenou sebou, zrazenou všemi,

spíš však svou zradou nežli cizí jatou,
noc kupuje si za tu kouli zlatou.

JARO 1912. PROHRANÉ KAMPANĚ

Více o inscenaci zde.
Vstupenky rezervujte zde.

 

Foto k novince: ZÁPAD SLUNCE NAD PRAHOU

Sledujte nás na sociálních sítích Facebook a Instagram

Hlavní město Praha Hospodářské noviny Český rozhlas

Hlavní město Praha Hospodářské noviny

© 2012-2024 Divadlo na Vinohradech, design by Media Solution
Licence Creative Commons - Uvedená práce (dílo) podléhá licenci Creative Commons - Uveďte autora - Nezasahujte do díla 3.0 Česko   Ochrana osobních údajů   Nastavení cookies   Zásady použití Cookies