Tato webová stránka používá cookies

Za účelem zkvalitnění našich služeb používáme na této stránce soubory cookies. Pro více informací přejděte na Zásady použití Cookies.

Funkční Při návštěvě a používání Internetových stránek pouze pro informační účely, tj. pokud se nezaregistrujete nebo nám neudělíte souhlas, shromažďujeme pouze údaje, které Váš prohlížeč předává na náš server, což je nezbytné, abychom Vám mohli zobrazit Internetové stránky a zaručit Vám stabilitu a bezpečnost jejich užívání.
Analytické Tyto cookies slouží ke zlepšení fungování Internetových stránek. Umožňují nám rozpoznat a zjistit počet návštěvníků a sledovat, jak návštěvníci používají Internetové stránky. Pomáhají nám zlepšovat způsob, jakým Internetové stránky fungují, například tak, že umožňují uživatelům snadno najít to, co hledají. Tyto cookies většinou neshromažďují informace, které by dokázaly jednoznačně identifikovat Vaši osobu.
Marketingové Používají se ke sledování preferencí uživatele Internetových stránek za účelem cílení reklamy, tj. zobrazení marketingových a reklamních sdělení (i na stránkách třetích stran) v souladu s těmito preferencemi. Marketingové soubory cookies využívají nástrojů externích společností. Tyto marketingové cookies budou použity pouze na základě Vašeho souhlasu.
facebook Instagram

PERIFERIE: LÁSKA. ZLOČIN! SVĚDOMÍ?

21. 4. 2017

Nové nastudování hry ze „zlatého fondu“ DnV

Od května zveme na nové nastudování slavné „vinohradské“ hry Františka Langera Periferie.

Hra Františka Langra Periferie patří k těm nejslavnějším titulům z pomyslného zlatého fondu Divadla na Vinohradech. Pro naše divadlo ji napsal spisovatel, lékař, příslušník československých legií a šéflékař jejich 1. pluku, po válce důstojník Československé armády, před první světovou válkou člen anarchistické bohémy, po ní jeden z nejvýznamnějších Čapkových Pátečníků a přítel prezidenta Masaryka, plukovník MUDr. František Langer. Periferie v režii tehdejšího uměleckého šéfa Jaroslava Kvapila a ve scéně Josefa Čapka, s Mílou Pačovou jako Annou a Zdeňkem Štěpánkem jako Francim, měla premiéru 26. února 1925 a dočkala se na tehdejší dobu rekordních 67 repríz. Výjimečného textu si všiml i autoritativní německý režisér Max Reinhardt, jeho vídeňské nastudování otevřelo hře cestu na evropská jeviště. Na Vinohrady se Periferie vrátila ještě za Frejkova šéfování roku 1947, kdy ji v obnovené původní scénografii znovu nastudoval Jaroslav Kvapil.

Po dvaadevadesáti letech se tedy – v souvislostech oslav 110. výročí DnV – vrací na „svou mateřskou scénu“ jedno z nejlepších a také nejohlasnějších českých dramat, dílo vzpomínané a významné nejen v domácích, ale i v evropských kulturních souvislostech.

Když roku 1964 mnoho let prakticky nehraný a nevydávaný národní umělec F. Langer zemřel (národním umělcem byl jmenován roku 1947, ještě před komunistickým pučem), napsal v nekrologu jeho kavárenský souputník (vida, zase ta „pražská kavárna“) Jan Werich: „Po druhé světové válce jsme seděli skoro denně ve Slavii u jednoho stolu. A ta sezení se prodloužila skoro na dvacet let. A těch dvacet let nebylo skoupých na nevlídnost k Františku Langerovi. Mnoho vynikajících osobností si stěží vzpomínalo, kdo je to ten Langer. A ti méně vynikající poslušně zapomněli, kdo je a co vykonal. Musel platit daň za to, že ho dějiny naší kultury postavily blízko k jménu T. G. Masaryka a Čapka. Proto se jeho hry nehrály a netiskly. /…/ I usmyslilo se, že František Langer nebyl, nepsal, nejevstvoval.“

Werich ve vztahu k Langrovi nastolil zásadní a dodnes výbušnou otázku českého společenského života: problém svědomí a otázku spravedlnosti. („My přeci se umíme vypořádat hlavně s minulostí. Na svou historii jsme přísní. Když nás ta přísnost popadne, tak se věci nestaly.“)

Problém svědomí a potřeba spravedlnosti jsou i hlavními tématy Periferie. Ne nadarmo se o Langrově hře říká, že je to „český Zločin a trest“. Celý silný příběh hry s kriminální zápletkou našel autor na předměstí města Prahy, která se ve 20. letech živelně rozrůstala do svého okolí. Honosné centrum posilovalo svůj vliv a význam posunováním svých okrajů do dosud neurbanizované periferie. A právě tak pohlcoval tento ustanovující se střed sebevědomé české společnosti lidi navyklému jinému životnímu způsobu a moderní tempo a styl měnilo jejich osudy.

Franci (Marek Lambora): Mladý muž, Franci, číšník a vynikající tanečník, který si odseděl rok za účast v jakési zbabrané loupeži, do níž ho zatáhli kamarádi. Anna (Jana Kotrbatá): Osamělá dívka, která přišla o kancelářskou práci a živí se nejstarším řemeslem. Oba lidé na okraji – v pokoji, kde dříve bydlel on a kde nyní žije ona. „Když ty jsi tak strašně krásný kluk“. Láska otevře oběma nové možnosti. Jenže zamilovaný Franci zastihne u Anny jejího zákazníka a v nešťastné strkanici ho zabije. Vraždu se mu podaří zakamuflovat jako nešťastnou náhodu: „Mám to ale štěstí!“ Pak se ale přihlásí svědomí, potřeba spravedlnosti, kterou – na periferní úrovni – nabídne Fancimu bezdomovec, zkrachovalý Soudce (Igor Bareš)…

Třetí nastudování Langrovy Periferie na Vinohradech připravuje režisér Martin Huba (Rod Glembayů), premiéra je plánována na 26. května 2017.

Více o inscenaci zde

Vstupenky zde

Foto k novince: PERIFERIE: LÁSKA. ZLOČIN! SVĚDOMÍ?

Sledujte nás na sociálních sítích Facebook a Instagram

Hlavní město Praha Hospodářské noviny Český rozhlas

Hlavní město Praha Hospodářské noviny

© 2012-2024 Divadlo na Vinohradech, design by Media Solution
Licence Creative Commons - Uvedená práce (dílo) podléhá licenci Creative Commons - Uveďte autora - Nezasahujte do díla 3.0 Česko   Ochrana osobních údajů   Nastavení cookies   Zásady použití Cookies