Tato webová stránka používá cookies

Za účelem zkvalitnění našich služeb používáme na této stránce soubory cookies. Pro více informací přejděte na Zásady použití Cookies.

Funkční Při návštěvě a používání Internetových stránek pouze pro informační účely, tj. pokud se nezaregistrujete nebo nám neudělíte souhlas, shromažďujeme pouze údaje, které Váš prohlížeč předává na náš server, což je nezbytné, abychom Vám mohli zobrazit Internetové stránky a zaručit Vám stabilitu a bezpečnost jejich užívání.
Analytické Tyto cookies slouží ke zlepšení fungování Internetových stránek. Umožňují nám rozpoznat a zjistit počet návštěvníků a sledovat, jak návštěvníci používají Internetové stránky. Pomáhají nám zlepšovat způsob, jakým Internetové stránky fungují, například tak, že umožňují uživatelům snadno najít to, co hledají. Tyto cookies většinou neshromažďují informace, které by dokázaly jednoznačně identifikovat Vaši osobu.
Marketingové Používají se ke sledování preferencí uživatele Internetových stránek za účelem cílení reklamy, tj. zobrazení marketingových a reklamních sdělení (i na stránkách třetích stran) v souladu s těmito preferencemi. Marketingové soubory cookies využívají nástrojů externích společností. Tyto marketingové cookies budou použity pouze na základě Vašeho souhlasu.
facebook Instagram

Vinohradský Piknik Ladislava Smočka

1. 9. 2016

Tři otázky pro Ladislava Smočka

1. Tvá hra Piknik ve Tvé režii byla zahajovací inscenací Činoherního klubu v roce 1965. Lze zaslechnout i anekdotickou historku, že slavný Činoherní klub vznikl jen proto, aby bylo kde tuto hru uvést. Jak dlouho text vznikal a do jaké míry vyjadřuje Tvou divadelní konfesi, s níž jsi jako dramatik a režisér vstupoval do praxe divadelního provozu?

Ta anekdotická historka je, jak často bývá, jen stínem pravdy. Hru bylo kde uvést, ne že ne, dokonce byla tři divadla na výběr, neboť i bez té hry jsem v rozmezí asi dvou let měl opakovanou nabídku založit si vlastní divadlo v rámci tehdejšího Státního divadelního studia. Ale já nikdy neměl obecnou touhu založit si vlastní divadlo. Prostě kdyby nebyla ta hra, Činoherní klub by zcela určitě nevznikl. Tu nabídku jsem opakovaně dostával já a nikdo jiný o tom nevěděl. Až když Piknik byl hotov a líbil se, začal jsem uvažovat, že by se to v rámci těch nabídek mohlo zkusit. Ale v životě jsem nechtěl nic šéfovat. Takže jsem oslovil Jaroslava. Tedy Jaroslava Vostrého. A navíc nikdy bych nic nenapsal. A psát jsem chtěl, to ano. Psal jsem si vlastně pro sebe. Nikdy v životě jsem žádný text žádné instituci nenabídl. Ze zásady. Jen když to četli někteří mojí blízcí, ti způsobili, že se mé věci staly trochu veřejné. Piknik jsem psal pomalu, jen když jsem měl pohodu. S dlouhými přestávkami. Pro zážitek ze psaní. Proto to trvalo několik let, než byla hra hotová. Pokud byla ve mně nějaká konfese, zvláště tehdy jsem si ji nepojmenovával. Necítil jsem potřebu. A zážitek hru zhmotnit na trojrozměrnou divadelní skutečnost, byl slibný. Ten zážitek zkusit, jestli to letadlo poletí.

2. Jaký inspirační vliv na vznik hry měl obdiv k americké armádě, která osvobodila Tvou milovanou Plzeň?

Americký vliv je nepochybný. Osm měsíců být mezi tehdejšími Američany v jejich neuvěřitelném nemilitaristickém oblečení, které dodneška existuje v různých podobách civilního oblečení na celém světě, to byl tehdy obdiv všech. Všichni jsme se jim obdivovali. Byli zcela jiní, než jiné armády, které jsme znali. Byla to spotřební společnost na gumových kolech. A hlavně, v celku to byli úžasní, vychovaní a civilizovaní lidé. Nešlo jen o materiální věci, které Evropa i svět i v maličkostech převzali, ale i duchovní. Měli k dispozici knížky, mohli jste číst třeba Tolstého, všechny žánry, dokonce i dramata, anebo tu nejlehčí literaturu. A všechny ty knížky měly formát, aby se vešly do jejich kapes. Veteráni, sebestarší, s láskou jezdí k nám do Plzně od roku 1990 a my je vřele vítáme

3. Proč jsi po roce 1972, po „normalizaci“ Činoherního klubu, kromě příležitostného textu pro Plzeň vlastně už žádnou hru nenapsal?

Protože pouhou vůlí psát málokdy vznikne něco dobrého. A v normalizaci se mi nechtělo psát. V této době se pokouším dostat do stavu, kdy jste znovu v sedle a můžete se pokusit dát vznik hře. Po záměrné pauze trvající desítky let, to není jednoduché.

4. Ve Studiové scéně DnV (na nové zkušebně) jsi v 90. Letech nazkoušel s Janou Hlaváčovou a Petrem Kostkou inscenaci Milostné dopisy. Považuješ tento „prázdný prostor“ za dostatečně inspirativní pro režijní práci?

Je to skvělý prostor, naprosto skvělý. Ještě lepší než tehdy.

Vstupenky na reprízy inscenace Piknik si můžete rezervovat zde.

Foto k novince: Vinohradský Piknik Ladislava Smočka

Sledujte nás na sociálních sítích Facebook a Instagram

Hlavní město Praha Hospodářské noviny Český rozhlas

Hlavní město Praha Hospodářské noviny

© 2012-2024 Divadlo na Vinohradech, design by Media Solution
Licence Creative Commons - Uvedená práce (dílo) podléhá licenci Creative Commons - Uveďte autora - Nezasahujte do díla 3.0 Česko   Ochrana osobních údajů   Nastavení cookies   Zásady použití Cookies